Premonstráti v Želivě jsou na případné schválení církevních restitucí dobře připraveni

Do projednávaných církevních restitucí nevkládají naději jen obce typu, ale i samotné církve, potažmo jednotlivé právnické osoby v rámci církve fungující. Největším přímým restituentem na Pelhřimovsku je želivský klášter, kde chtějí být na návrat pozemků připraveni. O záměrech tamějších premonstrátů s případně restituovaným majetkem informoval Pelhřimovský deník.

"Restituce by nám umožnily řádně se starat o klášter jako národní kulturní památku. Na provoz budov a života kanonie stát nedává ani korunu. Ročně provoz stojí přes sedm set tisíc, a drobné výnosy z hostelu a pronájmů to zdaleka nepokryjí. A nájmy zvedat nechceme," říká správce kláštera František Marek a dodává, že se musí řešit třeba krovy napadené houbou. Na jejich záchraně klášter spolupracuje se studenty Technické univerzity v Ostravě. Klášteru by se mělo vrátit šestnáct set hektarů lesa, které teď obhospodařuje stát, čtyři sta hektarů orné půdy a čtyřicet hektarů rybníků – to je doloženo výpisem z roku 1948. Oproti tomu s někdejší pilou, mýdlárnou a některými usedlostmi se zřejmě řeholníci musí rozloučit. Stát tyto objekty prodal a prodávaly se pak i dál. "Soudit se určitě nechceme," odmítá návrat majetku za každou cenu provizor kláštera Jaroslav Jáchym Šimek.

Želivští teď obhospodařují pouze dvacet hektarů lesů, čtyřicet hektarů půdy a čtyři hektary rybníků. Pokud by příští rok došlo k restitucím, jsou připraveni postupně nový majetek přebírat. U půdy a rybníků chtějí v první fázi nechat pronájmy a teprve pak přebírat hospodaření na vlastní půdě. Řadu prací, jako třeba těžbu dřeva či výsadbu stromků, by si ale správci najímali jako služby. Pilířem vlastního podnikání by byl lesní statek, který by mohl stát v Temechově. Výtěžek hlavně z těžby v lesích by ze tří čtvrtin šel na fungování kláštera, čtvrtina by se vrátila do hospodářské činnosti. "Uvažujeme i třeba o  rychle rostoucích dřevinách spojených pro případnou kotelnu na biomasu nebo dančí či jelení oboře, což by mohl být turistický cíl. Získané zdroje chceme použít i pro sociální práci, máme připraven projekt domova seniorů," vysvětluje Marek.

Nová správcovská organizace by mohla poskytnout i několik nových pracovních míst

Podle Šimka by se tak Želiv mohl přiblížit rakouským premonstrátským klášterům, které fungují jako kulturní i  hospodářská centra a jsou ekonomicky soběstačné, některé provozují třeba i lyžařský vlek nebo vodní elektrárnu. Nově zřízená správcovská organizace by v Želivě mohla poskytnout i několik pracovních míst, i když k počtu 180 zaměstnanců včetně například patnácti hajných z roku 1948 se – už kvůli pokročilé mechanizaci v zemědělství a lesnictví – klášter určitě nepřiblíží.

"Premonstráti nepatří k uzavřeným mnišským řádům, ale pastoračním, takže tři čtvrtiny naší komunity působí jako kněží ve farnostech," vysvětluje Jaroslav Jáchym Šimek s tím, že pouze několik noviců teď vypomáhá v nově obnoveném minipivovaru.

Podle návrhu zákona, který vychází z loňské dohody vládních stran s českými církvemi, vyplatí stát církvím od roku 2013 za třicet let celkem 59 miliard korun. Církve by také dostaly zpět 56 procent majetku, o který přišly za minulého režimu. Cílem majetkového vyrovnání je i ukončení financování církví státem. Co všechno nakonec bude předmětem restitucí, dosud není známo. Ani ministerstvo kultury nedokáže říci, co všechno se bude vracet.

"Ne všechen majetek uvedený v soupisech bude vydán. Například majetek, který nyní vlastní obce, kraje a soukromé osoby, vydán nebude. A takových výjimek je celá řada," vysvětlila Eva Tichá z ministerstva kultury. Ani seznam pozemků není rozhodující pro navrácení, protože v průběhu šedesáti let došlo v evidenci půdy k velkým změnám. „K určení toho, co nakonec bude vráceno, je nezbytné provést identifikaci parcel," dodala Tichá.

Oficiální webové stránky Kanonie premonstrátů v Želivě naleznete na www.zeliv.eu.

_{Foto: Wikipedia.org}

Diskuze k zprávě